close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sen? - Příjezd

27. ledna 2011 v 15:17 | Lotiel |  - Sen?
lotiel666.blog.cz

První díl.
Prosím omluvte mé chyby :)

:))
Klikni na CČ:




- "Můžu dát jednomu klukovi tvé ICQ?"
- "Ooo, wow, to je on? *_*"
- "Ty mě miluješ? O_o"
- "Nebýt Jí možná by jsme teď spolu mohly být"
- "Ta holka co ho chce?" … "Ne, ta co už ho má"
A pak jsem se probudila. Tenhle sen, nesmyslnej sen.. mě doprovází už dny, týdny, měsíce… je to tak strašně… pravdivé.
Ano, je to pravdivé, jsou to totiž moje útržky vzpomínek na jednu a tu samou osobu.
Právě jsem ve vlaku za kámoškou, která mu dala to ICQ. Zná ho osobně, ale mě bylo řečeno že ta osoba zrovna není na tom místě kam jedu.
"Jste v pořádku? Trhla jste sebou tak prudce" osloví mě muž sedící naproti mně.
Nemůže mu být víc jak 25 let. Má velké zelené oči a blond vlasy, rozčepejřené na všechny světové strany.
"Vše je v pořádku" ujistím ho a opět kouknu z okna, ze kterého jsem vyhlížela i před tím než jsem usla.
Zbytek cesty na mě už muž nepromluvil. Byla jsem za to ráda, nerada si povídám s lidmi co neznám, nevím, jak se mám přitom tvářit. A to by mě tedy zajímalo jak bude vypadat moje setkání se Sumi.
Výhoda je v tom, že když něco selže, mohu poprosit Sumi o to jestli by mě doprovodila k nim domů, kde jsou moji rodiče, kteří se seznamují s těmi jejími.
Stoupnu si že budu vystupovat, natáhnu se pro své zavazadlo z přihrádky nad hlavou. Najednou je to ale nějak víš než když jsem tam to zavazadlo dávala. Muž vstal a zavazadlo mi podal.
Měl dlouhé hubené prsty ale přes to velmi hbité.
"Děkuji" řeknu a vezmu si od něj své zavazadlo.
Muž pouze kývne a já vyjdu z kupé a vydám se ke dveřím.
Počkám až vlak úplně zastaví a dveře škubnutím otevřu. Vystoupím na nástupiště, je tu docela dost lidí. Vejdu tedy do haly a rozhlížím se po veřejných záchodech.
"V pravo, druhé dveře" ozve se za mnou. Prudce se otočím a za sebou vidím tentokrát mladšího kluka, věk zhruba 14 let. Jeho oči jsou kaštanově hnědé a vlasy má dlouhé po uči a stejně jako ten muž ve vlaku rozčepejřené na každou stranu.
Ohlédnu se směrem který určil a opravdu tam jsou veřejné záchody. Když se ale otočím zpět, chlapec už tam není.
Rozhlédnu se okolo sebe, ale není ani nikde jinde. Hodím si tašku přez rameno a jdu tedy tam. Otevřu dveře s označením dívčích záchodů a vejdu.
U zrcadla stojí podivně vyhlížející dívka věku asi 16 let. Má dlouhé kaštanově hnědé vlasy a zelené oči. Změří si mě pohledem a pak opět koukne do zrcadla.
Jdu k jedné z kabinek a pak mi dojde že jsem vlastně ani na WC nechtěla.
Přesto do kabinky vejdu aby to nevypadalo divně. Spláchnu a opět vyjdu. Pohlédnu do zrcadla a párkrát zamrkám. Pak si vezmu tašku a vyjdu z veřejných záchodů opět do haly. Rozhlédnu se a první co vidím, jsou všechny tři osoby pohromadě. Muž z vlasku, kluk z haly a i dívka ze záchodů. Všichni tři pohlédnou mim směrem jakoby vycítili že na ně koukám.
Na pár chvil se mi zdálo že muž z vlaku ukazuje abych šla k ním. Zamrkala jsem víckrát rychle za sebou a oni byli najednou ten tam.
Zavrtěla jsem hlavou a vydala se k východu z nádraží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.