close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sen? - Seznámení

27. ledna 2011 v 15:19 | Lotiel |  - Sen?
lotiel666.blog.cz

Druhý díl k dispozici..
:))



Klikni na CČ:


Před nádražím už nervózně přešlapuje Sumi. Jakmile mě zahlédne rozeběhne se mi naproti a skočí okolo krku, div mě nesrazí.
Po bouřlivém přivítání plném objímání a výskání jak jsme rádi že se vidíme, se vydáme na cestu k ní.
Zatím to vypadá vážně dobře, pusa nám nepřestane kecat až k nim před barák. Kdyby měl vypadat takhle každej měsíc tady, tak by to opravdu stálo zato.
Odložím si tašku k ní do pokoje, kde vládnou různý barvy. Představovala jsem si její pokoj v tmavém provedení ale není tomu tak.
Z jejího pokoje se pak hrneme do obýváku, kde trůněj moji a její rodiče. Vypadá to že si spolu opravdu rozumějí. Sumi táta se zajímá o rybaření o čemž můj táta horlivě vypráví.
A naše mamky plácaj jedno přez druhý.
Její rodiče vypadají jako rodiče v pohodě.
Po krátkém seznámení jsme se Sumi opět vypadli ven.

Dům ve kterém Sumi bydlí je opravdu nádherném. Má žlutou fasádu domu a červenou střechu. Z levé i pravé strany domu byl v druhém patře balkon s bílím zábradlím.
Dveře i okna měly bílí rám a celkově ten dům vypadal dobře.
V další ulici mě zaujal zas jeden barák, který do téhle ulice nepasoval. Jako jediný z baráků tu měl naopak černou střechu a šedou hladkou fasádu.
Jdeme ulicí dál až dojdeme na jakési náměstí. Uprostřed je kašna, napravo od kašny je kostel a na levo je vchod na hřbitov.
Sumi jde po levé straně kašny a cestou mi popisuje kde je co, kdybych pak náhodou chtěla vyrazit někam sama.
Náměstíčkem dojdeme až do parku. Zeleň je tu všude okolo nás a zdá se mi to jako hodně dobré místo na odpočinek.
Projdeme park a vyjdeme zas někde u nádraží. Celé město neboli vesnička je stavěná tak nějak do kruhu. Vrátíme se k nim domů a zalezem do pokoje. Sedneme si na gauč a chvilinku mlčíme. Podíváme se na sebe a rozesmějeme se.
"Bože, doufám tedy že takhle nebudeme mlčet celý měsíc" ozvu se.
"Né, to nehrozí, věřím tomu" já kívnu a zas se smějeme.
Otevřou se dveře a do pokoje vejde Sui mamka. Položí nám sváču na stůl a zas odejde.
"Ajej ta se zas předvádí" protočí Sumi oči
"No, tak to asi bude celej měsíc takováhle"
"Když jí to vydrží tak ano" nezní to moc nadšeně.
"To moje matka dělá taky" chci jí alespoň trochu uklidnit , ale nepovedlo se.
Sumi vezme kazetu s jakýmsi filmem a jak jsem správně čekala je to Japonské anime.
Vampire Knight.
Já vstanu a tác s občerstvením vemu na gauč. Sedíme tedy na gauči, koukáme na VK a jíme tičinky a křupky.
Anime je jak jinak než o upírech a lidech. S nepředstavitelným zájmem pozoruji, hned jsem si tam našla svého oblíbence, Zera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.